Milá Jano,

pokusím se shrnout Váš příspěvek do pár vět. Mrzí Vás hádky s manželem, který není téměř s ničím, co mu v rámci své role v rodině poskytujete (jídlo, úklid, milostný život). Dokonce s Vámi není spokojen ani jako s přítelem – vedle Vás potřebuje ještě další přítelkyni, která Vás má doplňovat. V příspěvku není téměř ani slovo o Vaší spokojenosti v rodině. Jako byste si vůbec na právo být spokojená nekladla nárok. Jako byste člověka Janu Vy i Váš manžel odsunuli k roli výkonné jednotky s omezenými právy.

Na hodnocení, které teď vyřknu, nemám z hlediska své pozice právo, ale trochu mi připadá, že zatímco Vy nesete veškerou odpovědnost, manžel si Vás spletl s obětavou naprosto nesobeckou maminkou, která má o něj láskyplně pečovat, vždy vyslechnout všechno, co se mu honí v hlavě, tolerovat jeho nálady a dokonce ho z nich „tahat“, podporovat ho v jeho aktivitách, které mají složit výhradně k jeho uspokojení a to vše bez ohledu na Vaše zájmy a lidskou důstojnost. Odměnu za svoji činnost máte jasně stanovenu – nikdy nejste DOST DOBRÁ, přesto co pro něj děláte, NEVÁŽÍ si ani Vás, ani Vaší práce.

Jak z toho ven?
V prvé řadě si zkuste uvědomit, že VY SAMA jste z hlediska svého života ten nejdůležitější člověk, vy sama jste odpovědná za své štěstí. Máte nejen práva, ale i povinnosti k sobě!!! Vy sama si sebe musíte vážit a Vy sama nesmíte strpět, aby Vám ostatní přisuzovali podřízené role. Vy sama musíte rozhodovat o svém životě.

Je naprosto nemístné, z hlediska vztahů v rodině, abyste připustila, že manžel si vedle Vás vystavil fotku své přítelkyně a to ještě se zcela pro Vás ponižujícím komentářem. Žádejte okamžitou nápravu a omluvu – pokud k tomu nedojde, můžete zkusit problém vyřešit sporem – začít si s někým psát a vystavit si jeho fotografii vedle manželovy.

Milostný život musí vyhovovat oběma partnerům, jinak to nedává smysl a veškeré dlouhodobé (nikoli krátkodobé) obětování se Vám ve zlém vrátí jako bumerang. Promluvte si o tom a udělejte kompromis, pokud jde o četnost. Pokud jde o kvalitu, určitě nejlepší cestou je vzájemná oboustranná spokojenost, nedělat sice nic, co se mi vyloženě příčí, ale přesto se oboustranně pokusit vyplnit tajná přání.

Vaše zaměstnání je Vaše zaměstnání, splňte si své představy a žádejte manželovu podporu,. Vy mu při jeho zaměstnání poskytujte svou.

Manžel má zaměstnání, Vy práci doma, po jeho příchodu z práce čas VÁS OBOU patří rodině, dětem, zájmům, odpočinku a sobě vzájemně. Zkuste se zamyslet nad tím, jak najít pro oba potřebnou harmonii a spokojenost, zkuste se podle svých představ chovat. Rozvážně, přesně a hlavně bez výčitek formulujte např. – až uklidím kuchyň, potřebuji si na chvíli lehnout, prosím abys mezitím utřel prach a pohlídal děti, za hodinu tě vystřídám, jestli nemáš něco neodkladného. Potřebuješ něco ty? Ráda ti, až si odpočinu, vyjdu vstříc.

Zkuste navrhnout, že jídelníček budete sestavovat vždy například u nedělní večeře se všemi členy rodiny. Pokud ani potom nebude manžel s jídlem spokojen, navrhněte, že budete vařit pro tři a on si jídlo může připravovat sám. Můžete se také ve vaření střídat – v týdnu Vy a o víkendu on. Zrovna tak si pokuste domlouvat všichni společně pravidelně i program na víkend nebo na celý týden. Nezapomeňte taky, jak důležitá je pro stmelení celé rodiny společná, byť třeba krátká, dovolená a její plánování.

Pokuste se občas dělat i vstřícné kroky vůči manželovi: Do úklidu před příchodem manžela z práce zapojte obě děti – můžete hrát hru – děláme tatínkovi radost, uklidíme podle jeho představ, pak ovšem nezapomeňte tatínkovi všechny tři sdělit – že jste mu tu radost chtěly udělat.

Konstruktivní hádka:
Manželovi předem oznamte, co považujete za nutné probrat a domluvte se na čase.
Před řešením konkrétního problému si vždy dopředu ujasněte, co opravdu chcete a co asi bude chtít Váš manžel. Dávejte si vzájemně najevo, že i přes rozdílný názor se máte rádi a jste časem schopní vymyslet kompromis.
Nikdy neřešte víc věcí najednou, držte se tématu, neodbočujte, pokud bude chtít odbočovat partner, použijte opět vstřícnost – vidím, že tě to trápí, budu moc ráda, když se k tomu vrátíme zítra, pokusme se teď dořešit tuto otevřenou věc…
Snažte se partnera ničím nezraňovat a nedovolte, aby zraňoval Vás, nevstupujte jeden druhému do jeho výsostného prostoru – osobní zájmy, které nepoškozují rodinu, zaměstnání.
Vyjadřujte si ochotu plnit si vzájemně své sny, za svoji vstřícnost chtějte jeho a naopak.
Oba máte právo se nedohodnout, neustoupit, pokud pak za to ochotně ponesete následky. Rozhodnete-li se ustoupit, je potřeba o tom druhého informovat – nesouhlasím s tebou, nelíbí se mi to, ale chci ti udělat radost, proto tentokrát bude po tvém. Budu ráda, když i ty mi příště vyjdeš vstříc….
Při řešení problému nevyčítejte, nekritizujte, mluvte o sobě, svých pocitech a hlavně o tom, co chcete a potřebujete pro své štěstí Vy.
Uuvědomujte si ale zároveň, že řešením je obvykle kompromis, ke kterému vzájemně dojdete OBA, tudíž nepřicházejte v návrhu rovnou s kompromisem.

Váš rodinný život měňte postupně a přehnaně nespěchejte, začněte nejjednoduššími a nejméně bolestnými problémy, postupujte ke složitějším. Nápravu s fotografií ale udělejte bezodkladně – po zralé úvaze, jak chcete a budete postupovat.

Držím Vám pěsti a přeju hodně síly a odhodlání.

Elen