Já nemyslela rozhovor typu "Víš, jednou najdeš někoho, koho budeš mít opravdu ráda... a pak...". Samozřejmě, že tyhle postoje se dají předat asi jen rodinným příkladem... spíš jsem myslela důležitost jakési důvěry dospívajícího třeba k té matce (nebo kamarádce), vědomí, že je tu kdyby něco, tak se lze na mne obrátit i s takovouto choulostivější situací... pomoc a podpora v nejistotě, když se něco nedaří... to, že dáme svým dětem příklad krásným vztahem, bohužel není zárukou toho, že samy nebudou mít problémy. I vztahům je třeba se naučit.
A prostě myslím, že "jenom prosímtě používejte kondomy" nestačí.