S těmi intimními situacemi naprosto souhlasím. Občas mám chuť se ozvat - pohled na líbající se dvojici mě vždy přivádí do rozpaků. Nevím proč - možná je to způsobeno nedostatečnou sexuální výchovou - nicméně to tak je. Proč bych to měl tolerovat?
Jsem gay a hluboce se líbat s přítelem na zastávce autobusu by mě nenapadlo (teda napadlo, ale nedělám to). Už letmý polibek na rozloučenou bývá občas vnímán negativně. Takže - líbání - ano, ale proč probůh přede všemi a kdekoliv? Viděl jsem líbající se dvojici v kostele, v kině, v divadle, v tramvaji, ve vlaku, v parku...a nebyly to žádné "letmé" polibky, tohle byly skutečně poctivé francouzáky, zasluhující si spíše soukromí ložnice.
Nevím, možná jsem puritán - ale podle mě má větší intimnost být odkázána do soukromí. Netvrdím, že nutně do soukromí ložnic - ale jestliže budete mít doma návštěvu, tak se taky nebudete s partnerem po sobě plazit (není-li ovšem návštěva...no, to nebudu rozvádět). Co si nedovolíte před lidmi, které jste si pozvali do vlastního bytu, neměli byste si dovolovat na veřejnosti, kde vás nota bene nikdo nezná. A jen PROTO, že vás nezná.
Abych to svoje odsouzení zase trošku změkčil - nevadí mi líbající se dvojice na lavičce v parku za vlahé letní noci. To k tomu asi patří. Ovšem v ten samý den v pravé poledne mě to bude pobuřovat - ačkoliv jsem srab a nepůjdu jim to říct.