Přidat odpověď
Je, holky, nezlobte se, z toho, jak mi píšete, mě připadá, že si myslíte, že Vámi pohrdám. Ale to vůbec ne. Ani v nejmenším.
O hladomoru samozřejmě vím. Mám adoptovaného chlapečka přes Adru, není to sice Afrika, ale Bosna, na tom už nesejde.
Před rokem mě byla nabídnuta práce v Egyptě, v jenom hotelu, jako animátorka a instruktorka aerobicu. Navíc jsem tam často tlumočila z AJ do ruštiny, nebo NJ. Chvíli jsem se rozmýšela,jeslti tam zůstat, ale jsem víc, jak deset let vdaná a manžel by určitě neopustil svou vlast. Možná jsem udělala chybu, ale opravdu mě tehdy hodně znervozňovaly téměř každodenní nabídky k sňatku, za cílem, dostat se odtamtud. A když jsem nebyla k dispozici já, ptali se, zda nemám aspoň sestru. Z toho jsem usoudila, že zřejmě zas tak dobře na tom nejsou. A to byli mezi nimi i lékař, učitel, recepční...atd. Hodně jich přišlo ze Sudánu.
Já jsem zřejmě moc zhýčkané dítě. Jsem zvyklá se sprchovat i několikrát denně, myslím, když jsou abnormální vedra a pocit, že nemám k dispozici vodu po celý den, by mě neuklidnilo, i kdybych bydlela v paláci.
V jednom máte pravdu. V americe jsou lidé hooodně povrchní, ale mají snadnější život. Opět bych volila ale raději tu druhou cestu. Letos se chystáme do Maroka. Máme tam známé. Je to tam volnější daleko víc, než v Egyptě a přesto mě spousta věcí vadí. Například taková banální záležitost, jako je boj s nahotou. Myslím to jen obrazně. Vdyť Bůh stvořil Adama a Evu úplně nahé, tak proč své tělo zahalovat? ALe to je zas otázka víry. Já jsem křesťanka. Jsem silně věřící, ale né fanatik. Svou víru nosím v srdci a hlavě a nikomu ji nevnucuji. Není to správné. Respektuji samozřejmě i jinou víru. A vím, že stejně tak, jak si někteří křesťané upravují bibli podle svého, to stejné platí i o koránu. Kvůli náboženství už vzniklo tolik neštěstí a nepokojů na světě, že si někdy říkám, jestli to tak Bůh chtěl.
Informace z filmu "Bez dcerky neodejdu", vůbec nečerpám. Pouze ze zkušeností mých známých. Dodnes mají děti někde daleko a nemohou je vidět. Já bych je jako matka nikdy neopustila, ale to je asi věc názoru. Vždycky mi řeknou, že tam nechaly chlapečky. Ti to prý mají mnohem snadnější.Kdyby prý měly holčičku, určitě by neodjely. Ta představa mě stejně ale děsí.
Navíc si myslím, že tam značně pokulhává zdravotnictví. Školy taky, proto tady jezdí studovat tolik afričanů a nechce se jim zpátky. Většinou se tady rychle ožení a založí rodinu. Aspoň ti, co s náma bydleli na kolejích, to tak udělali. Měli jsme tam kluka ze Sýrie a Alžíru. Oni si opravdu nežili špatně ve své vlasti, ale sami museli přiznat, že se to s Evropou nedá srovnat.
Tak toď něco ode mne. Snad jsem se někoho nedotkla, ale snažila jsem se tak trochu narazit na Romanu, která to opravdu přehání. Ji to možná nedojde a je zřejmě přesvědčená, že dělá dobře, ale opak je pravdou.
Tak se mějte holky moooc hezky, určitě na vás občas kouknu, protože mám Afriku svým způsobem hodně ráda, ale tak na tři, čtyři týdny a rychle šupky dupky do letadla a zpátky:-)
Ahoj
Vanessa
Předchozí