Nás syn běhá celý den po dvorečku. Bydlíme u manželových rodičů,jež jsou v důchodu. pořád je na dvorku či zahradě babi nebo děda a něco tam dělají. Já mám sporák u okna, pod kterým má Kryštof pískoviště. Takže je kluk vlastně samostatný, ale pořád na něm má někdo "oko". Po vesnici ale sám nechodí! Zásadně se mnou. Buď jede na svém kole a já za ním skoro utíkám, už jezdí opravdu dobře. Nebo se sveze na mém kole. Pak taky chdíme na dlouhé procházky s naší Elinkou (fena)a tu vodí Kryštof v bezpečných zónách sám (tam, kde za plotem nejsou velcí pejsci, ty Ela vyštěkává a nesnáší..) A na těchto našich výletech a výpravách,zpravidla 2x denně (aby se dítko nenudilo), poctivě vštěpuji pravidla chování na silnici. Neboť nám tu chybí chodníky a je tu docela provoz. Zrovna před pár dny stál malý tváří v tvář obrovskému náklaďáku, který naštěstí nejel jak blázen a zastavil.A to jsem stála kousíček za dítkem, on byl ale v šoku jak se na něj řítí velké auto a vůbec neslyšel jak na něj mluvím a ukazuju mu, kde má být.