Mila Katko,
zaujalo me Tvoje povidani, protoze jsem v necem zazila neco podobneho.
Moje -taky tri - deti vyrustaly a jeste castecne vyrustaji trojjazycne. Narodily se v Nemecku, kde nejstarsi prozil 8, stredni 6 a nejmladsi 4 roky. Ja jsem Ceska, muj manzel Peruanec.
Byla jsem hrozne hrda, ze moje deti povazovaly za svou materstinu vice cestinu nez nemcinu, ackoliv jsem na ne mluvila cesky jen ja sama, muj manzel cesky neumi a mluvil s detmi nemecky. Se mnou proste mluvily cesky. Neexistoval kupodivu problem, ze by mi odpovidaly v nemcine, jak je to casto slyset od mnohych rodicu. Dokonce i mezi sebou mluvily cesky a to i tehdy, kdyz jsem treba par dni byla pryc. Naucily se nemecky stejne dobre jako cesky, ale je pravda, ze v obou jazycich o neco zaostavaly za vrstevniky. Spanelsky se deti nenaucily od meho manzela. Naucily se teprve kdyz byly samy v Peru u pribuznych bez nas - 5 mesicu. Syn prijel a mluvil na vsechny jen spanelsky, cestinu a nemcinu uplne zapomnel, ale za dva mesice uz zase mluvil cesky. Tahle zkusenost mluvi pro to, ze vliv prostredi je u deti strasne dulezity. Nuti jazyk pouzivat a pridame-li k tomu kapacitu detske pameti, vyjdou z toho uzasne veci.
Delala jsem s prvnim synem v Nemecku cesky slabikar a pisanku, protoze jsem se chtela po studiu v Nemecku vratit do Cech. Ted jsem v Cechach - od leta 01 a tohle dite, co delalo prvni pulku 1. tridy v Nemecku a 2. pulku v Peru, melo ted v pololeti v ceske 2. tride same jednicky. Pravda, obcas nevi, jestli se rekne hrochy nebo hrosi ... Druhy syn nastoupil regulerne v zari do 1. ceske tridy a ma trochu potize, ale ne jazykove, snad jen vseobecne adaptacni.
Na konci naseho pobytu v Nemecku zacala prevazovat nemcina nad cestinou. Deti michaly do ceskych vet nemecka slova. Ted je zase pro deti cestina jazykem cislo jedna. S tatinkem se bavi nemecky nebo spanelsky, ale uz je to kostrbate. Priklanim se k teorii, ze vliv prostredi je obrovsky a ze deti s pribyvajicim vekem rozvijeji prirozene predevsim jazyk sveho prostredi. Cim mensi dite, tim snaze ho rodic muze naucit svou - cizi rec, resp. polozit jeji zaklady. A obracene - pokud dite nenaucime rodnou rec (v cizine) odmala, pozdeji to pujde uz tezko, maximalne "sokem" jako jsme to udelali my se spanelstinou - "hozenim do vody - a plav".
Povazuju za smysluplnne, aby deti rozvijely na urovni rodileho mluvciho - tedy na spickove urovni jako materstinu jeden jazyk a ty ostatni si pestovaly. Povazuji za dobre, aby se deti umely dobre vyjadrit v jednom jazyce, at uz to bude jazyk jejich rodicu nebo jiny - aby se proste v jednom jazyce vyznaly dobre.
Pokud bych chtela, aby moje deti perfektne a stejne perfektne zvladly vsechny tri jazyky, musela bych relativne casto menit jazykove prostredi. Na druhou stranu uz maji v sobe zaklad trech jazyku a pokud se zvladne ho jakz takz udrzovat - byt obcas v Nemecku, mluvit obcas s nekym nemecky a spanelsky, divat se na video v cizi reci, myslim, ze budou v techto trech jazycich relativne doma. Nebudou je vsechny umet perfektne jako rodili mluvci, budou mit prizvuk a mensi slovni zasobu nez "domorodci", mozna budou psat gramaticke chyby, ale mohou mit daleko vytribenejsi cit pro ten jazyk nez kdyby se ho naucily ve skole. A to je prece porad strasne moc.
Tak mam pocit, ze ackoliv to clovek casto vnima jako nedokonalost - ze deti porad v nejakem jazyce "zaostavaji", ze je to prece jen plus - umeji neco navic.
Mejte se pekne. Johanka
Předchozí