na těhotenství jsme čekali přes dva roky.nakonec jsme skončili na klinice asistované reprodukce.po řadě vyšetření a testů jsme byli odkázáni na IVF.následovala příprava spousta léků,injekcí.Pořád jsem žila v naději že si miminko "uděláme" samy.nakonec jsem se dostala až k odběru vajíček a tzv. mimotělního oplodnění.po odběru vajíček následoval za pět dní transfér,kdy oplodněné vajíčko se vloží spět do dělohy.zaváděli mi dvě vajíčka,čekala jsem dvojčátka.lékař mi řekl že jsem 18 dní těhotná a mám se chovat jak 80ti letá babička.za šestnáct dní na to jsem si měla udělat těhotenský test.strašně sem se bála,ze bude negativní a tak jsem se ráno v ten den D vyplížila z ložnice a s velkým očekávání "počůrala ten malý proužek papírku. jedna minuta dokáže být opravdu někdy hrozně dlouhá A bylo to tu!!! můj těhotenský test vzšel pozitivní.byla sem tak šťastná až do okamžiku kdy jsem si vzpoměla na slova lékaře.že pozitivní test nemusí ještě vůbec nic znamena.obědnala jsem se na další kontrolu kdy lékař udělal ultrazvuk a oznámil Nám že je to jednočetné těhotenství,byla sem tak šťastná,že jsem se zapoměla zeptat kam se podělo to druhé embrio.následovala ještě jedna návštěva po které mě z institutu předeli do péče mého ginekologa.Celé těhotenství jsem musela docházet na rizikovou ambulanci,každé takové těhotenství se automaticky bere jako rizikové.A můj velký den nastal 10.3.2005 v Plzni-na Slovanech se mi ve 02:50h.narodil syn Ondřej.Rodit jsem začala okolo 23:00 h.Bzl to POROD ale nic co by se nedalo vydržet.