Milá Jano,

ono to nemusí být tak zlé, jak to možná vypadá. Znáte to tam? Po jedné straně dlouhá řada zděných boxů, vnitřní příčky nedosahují až ke stropu. Zeď směrem do chodby je plná, na druhé straně souvislé celoplošné zasklení, podél kterého je průchod pro personál do jednotlivých boxů. Mezi porodními boxy jsou i místnosti pro ošetřování dítěte. Na druhé straně chodby je ta zmiňovaná zcela oddělená místnost.

Krč uvádí okolo 1500 porodů ročně, tj. v průměru 4-5 denně. Více žen než jinde tam rodí s epidurální analgezií, takže ty prakticky nejsou slyšet. Při dobré organizaci by se i v takto vyprojektované porodnici daly tedy rodičky umísťovat tak, aby se vzájemně slyšely (a stresovaly) pokud možno co nejméně.

Jestli se tak děje nebo ne, nevím. Já jsem s tím, jak jsem napsala, problém ani při jednom porodu neměla. Ale možná je to tip na dotaz při exkurzi pro ty, které o porodu v Krči uvažují.

Jistě, tato porodnice (a žádná jiná) není stoprocentní ideál. Je však třeba rozlišovat mezi tím, co lze změnit okamžitě, co za delší dobu a co vůbec. Zatímco lékaři by se rodičkám mohli začít představovat z minuty na minutu, stavební dispozice se mění obtížně, vyžaduje to čas a hlavně peníze, které ve zdravotnictví nějak stále chybějí. A někdy to není možné vůbec.

Nevím, jak je porodnice v Krči stará, ale určitě bude starší než maturitní vysvědčení dr. Severa. A představa, jak tam tou silnou paternalistickou rukou drží ty zdi pěkně od oken, je docela legrační :-)))

Srdečně zdraví Martina