Petro, myslím, že o překonávání překážek mi nemusíš nic říkat, protože já jsem příklad toho, že v životě se dají překážky zdolávat. I když na tom třeba jsem relativně dobře proti lidem, kteří mají opravdové problémy - nemocné děti atp. Takže k těm se ani nemohu přirovnávat, protože nevím, jak bych se v jejich situaci zachovala.
Mezi námi je veliký rozdíl - já nemám svůj život nalinkovaný a překážky řeším, až přijdou, aniž bych o nich přemýšlela dřív. A také nepředpokládám, jako ty, že všechny ženy jsou na světě stejné a přemýšlí, jako já. Každá řeší situace jinak a neznamená to, že se vyhýbají překážkám. Překážkám se podle mě vyhnout ani nejde. Přijdou nebo nepřijdou.
Petro, neházej už všechny ženy do jednoho pytle. Nechej jim jejich rozum a jejich právo na volbu. I když se ti jejich volba nelíbí, ty nejsi pupek světa a svět nemůžeš podle sebe řídit. Mám na interupce podobný názor, jako ty, jenomže si dovolím říct, narozdíl od tebe, že pokud bych se ocitla v situaci, kdy by moje dítě mělo být např. mongoloidní nebo mělo vadu, která by byla smrtelná nebo by mělo být napořád ochrnuté.... tak prostě nevím, jak bych se zachovala. Nevím to a poznala bych to až v té situaci. Nevím, co žena v takové situaci k dítěti cítí - jestli ho miluje, nenávidí.... nevím. A proto nemůžu soudit.