Myslím, že mluvíme každá o něčem jiném. Já nepsala o tom, že nechávám svůj život osudu, takže je mi jedno jestli přijdu do jiného stavu a potom to teprve řeším, ani o tom, že bych musela přemýšlet o tom, jestli se mi má dcera narodit nebo ne. I když jsem na všechny sama, tak jsem nepřemýšlela, že bych měla jít na potrat. Ale čekala jsem zdravé dítě. Nakonec doměnky lékařů byli špatné. Takže jsem se nemusela nikdy rozhodovat o tom, jestli přivedu na svět postižené dítě.
O práci jsem přišla, ale naštěstí svůj život většinou s úspěchem dokážu přizpůsobit komplikacím a různým situacím. Je mi jedno, jak si mé příspěvky přizpůsobíš ke svému myšlení, hlavní je, že vím, co tím chci říct a že to snad pochopí i ostatní.