Kdysi dávno jsem se zamilovala do knihy Na východ od ráje. Nejvíc asi kvůli té pasáži, kde se čínský sluha Lee zamýšlí nad tím, proč se anglické překlady bible od sebe tolik liší. Jedná se o to, co řekne Bůh Kainovi poté, co zjistí Abelovu vraždu: "Zda-li nebudeš dobrý, budeš-li dobře činiti? Pak-li nebudeš dobrý, hřích ve dveřích leží a pod mocí tvou bude žádost jeho a ty panovati budeš nad ním." Jiný překlad říká "... a ty panuj nad ním." I sedli čínští mudrci, najali rabína a učili se hebrejsky, aby zjistili, co bylo v originále. A našli slovíčko timshel - můžeš. "... a ty panovati můžeš nad ním. " Čili ani příkaz, že něco musíš, nebo nesmíš (panuj), ani slib, že vše dobře dopadne (panovati budeš), ale zase je vše hozeno na člověka. Můžeš. Máš možnost volby. Buď za svojí volbu zodpovědný.
Na svém životě mám ráda právě ty možnosti volby - někdy je jasná hranice mezi dobrem a zlem, někdy ne. A někdy, i když člověk zvolí tu horší možnost, dopadne dobře a někdy, když zvolí tu lepší, tak se nakonec ukáže, že to bylo to nejhorší, co se mohlo stát.
Nikdo nejsme dokonalý (samozřejmě, s vyjímkou Petry:-)), a děláme chyby, a já jsem moc ráda, že dělám chyby svoje a ne chyby nějaké interrupční komise, nebo nějakého nařízení či zákazu, co si vymyslel jakýsi úředník. Nepřijde mi nijak zlé udělat chybu, tomu se ani při nejlepší vůli nikdo nevyhne (opět s vyjímkou Petry) - ale co považuji za průser je, když se někdo ze svých chyb nepoučí - když promrhá svou možnost volby.
Proto si myslím, že by měla být možnost volby dána všem - a každý ať s tím naloží jak umí - někdo půjde na potrat, někdo půjde do azylového domu a bude žít z lásky a dobrodiní, někdo dá dítě k adopci, někdo udělá něco úplně jiného... prostě každému dle jeho vůle a svědomí.
Předchozí