A ještě jednu věc bych chtěla uvést na pravou míru. Nadáváno začlo být vámi mně, a to když jsem napsala větu, že nikdy nebudu nevěrná svému muži. Od té doby, co jsem se vaším zlem (kdy jste si ze mne tropily žerty a hromadně jste se mi vysmívaly za moji údajnou "naivitu")poprvé a naposled nechala vyprovokovat k vyslovení nymfomanky a hučení mezi nohama, si již dávám pozor na to, abych nebyla jako vy a nepouštěla na někoho nadávky. Vedla jsem pouze obecné úvahy o čistotě lásky manželské a mateřské. A za to jsem si od vás vysloužila další posměch a nechutné útoky na svou rodinu. Vy vyháníte každého, kdo vás nabádá k zamyšlení svými úvahami o ideálním životě a takové úvahy považujete okamžitě za útok, máte totiž strach, aby nebylo pitváno ve vaší ubohosti. Proč odsuzujete každého, kdo se snaží žít tak, aby se přiblížil ideálům?


Ještě se vrátím k dítěti postiženému několika vývojovými vadami. Myslím, že by se dítěti měla dát šance, mělo by se využít lékařské vědy k vylepšení zdraví dítěte. Odmítám euthanasii, a nevím, kde je její hranice. Euthanasie je vzít si nemocné dítě do náručí a počkat až umře, když by mu lékaři mohli pomoct. S tím nesouhlasím. Nesouhlasím s euthanásií. Kdo rozhodne, že vývojové vady dítěte jsou neřešitelné? To asi záleží na svědomí jeho rodičů, aby vycítili, co je pro jejich dítě(ne pro ně) nejlepší. Ale rodiče pod tlakem nejsou dobrými soudci. Některé dítě může přežít 12 operací a pak se vrhnout do života a některé zemře při první z nich a rodiče si vyčítají, že ho raději nenechali v klidu dožít ve svém náručí. Já tím navazuji na svůj ranní příspěvek o tom, že bych raději nechala dítě v náručí zemřít než ho nutila do nekonečných operací. Ale co když by právě ty operace ho přivedly do života? Já nevím, co je správné. Myslím, že lékař sám o sobě je špatný soudce, rodiče jsou sami o sobě špatní soudci, jejich vzájemná spolupráce může mnohé vyjasnit, ale ani to není záruka správnosti jejich rozhodnutí. Myslím, že zde rozhoduje úplně někdo jiný, rozhoduje zde chod přírody. Asi bych v takové těžké chvíli poslouchala lékaře, přírodu a snažila bych se vcítit hlavně do děťátka.