Petro, jsou to tvoje úvahy, neberu ti je. Ale myslíš, že znásilněná žena je schopna uvažovat tak logicky, že poletí k lékaři pro pilulku "po"? No já vím, tobě se to stát nemůže, protože se chováš tak, aby tě nikdo nepřepadl. K tomu se chci zeptat, jak to děláš - maskuješ se, abys vypadala, jako chlap?
Ještě ti přidám jednu úvahu - co kdyby byla žena tak nemocná, že by ji porod mohl připravit o život? Co bys doporučovala v tomto případě?
Přiznám se, že se opravdu musím smát, když vidím, jak uvažuješ. Připadám si, jako bych diskutovala se sedmnáctiletou dívkou, kterou celý život teprve čeká. Neříkám, že je mi v životě všechno jasné a všechno vím, je toho tolik, co nevím - ani nevím, jak bych jednala v které situaci. Ale jsem natolik "chytrá", že vím, že na člověka působí tolik různých faktorů - psychických, fyzických, atd., že prostě nemůže zodpovědně nikdy prohlásit, jak by se v jaké situaci zachoval. Vždycky je to totiž jinak. Protože většinou nikdy všechno opravdu dopadne jinak, než si představuješ. Možná to jednou taky poznáš, jestli jsi to už nepoznala a nesnažíš se celý život žít, jako ve snu nebo jako v představě.