V mém okolí znám několik dívek a žen, které podstoupily interrupci nikoli z důvodu těžké tísně, ale z důvodu toho, že lehkovážně přistupovaly k životu a sexualitě a interrupci braly jako normální samozřejmost. To už je zneužívání interrupce nejtěžšího kalibru. Jaké procento tvoří lehkovážnice z celkového počtu žen, které jdou na interrupci? Jak znepříjemnit těmto lehkovážnicím život? Může vůbec něco přivést k zodpovědnosti lehkovážníky-muže?

Jaké by to bylo, kdyby se společnost odsouhlasila, že oba milenci musí nést za svůj sex zodpovědnost, že život začíná početím a rozhodla provádět interrupce a dávat pilulky "po" pouze dívkám a ženám, na nichž byl spáchán zločin? Co kdyby se tyto zákroky prováděly jen ženám, které by přinesly k lékaři rozhodnutí policie? Předpokládalo by to, že by v Policii muselo dojít ke změnám, výslech by byl prováděn specialistkou a nesměl by být pro ženu ponižující, měl by spíš být jako psychoterapie a pomoc. Aby se ženy nebály a nestyděly nahlásit, co na nich bylo spácháno. Měla by šanci lehkovážnice, která by fingovala znásilnění neznámým pachatelem a nebo nařkla někoho známého? Měly by šanci úplatky? Šlo by toto "ale " prosadit, aniž by se zneužilo? To už také nezvládám posoudit. Je vůbec možné prosadit nějaké "ale"? Je to vůbec etické prosazovat takovéto "ale"? Zajímal by mne názor Kateřiny Chrobákové.

Připadá mi, že celá společnost by se musela od základů změnit. V této společnosti je médii a sexuology propagováno sexuální uspokojení, užívání si, uvolněnost, interrupce je brána jako samozřejmost, děti jsou "vychovávány" pornoliteraturou. Dospívající lidé po dotazu, jaký mají názor na pornografii, pronášejí věty typu" to je přece normální součást života". Zákeřnější než pornografie je však současná sexuální výchova. Pornografie se ze sebe nesnaží dělat hezkou, ta svůj hnus neskrývá. Ale co sexuální výchova? Ta přímo vychovává k nezodpovědnosti. Ta se snaží medovým hlasem podsouvat mladým, že je normální a žádoucí v sexu se náležitě uspokojit. " Když vám to nejde normálně(orgasmus)? -pomožte si netradičně, vyměňte techniku! tím se nepošpiníte, nebojte...." Copak lidská láska je technika soulože? Láska je přece cit! Láska je piplání citu a ne cizelování techniky! Milování z lásky je přece nádherné samo o sobě, není potřeba žádných technik, k tomu by měly být vedeny děti a mladí lidé. Co to je za zvrácenost vyvyšovat prázdný chtíč nad lidský cit! A proto znova opakuju, že cílem pohlavního života je DÁVÁNÍ LÁSKY, NE USPOKOJENÍ TĚLA".

Je mi jedno, co si o mě myslíte, já jsem považovala za důležité to sem napsat.