Zdravím všechny.Chci se připojit k názoru,že máme s tím naším zlatíčkem klidně spinkat,jak dlouho bude chtít.Ale...Náš malý s námi spinkal od příjezdu z porodnice až do minulého týdne.Taťka nevydržel...Honzíček spinkal se mnou na mojí půlce letiště,protože jsme většinou usnuli při kojení.A jak rostl,začal mít čím dál větší nároky na prostor.Začal se "rozvalovat",spinkal s roztaženýma ručkama a zabral prakticky celou moji postel.A já se tlačila na Honzu st.Jsme oba sice štíhlí,ale bylo to hrozný.Ani jeden se pořádně nevyspal a po ránu jsme byli celí rozlámaní.No a před týdnem Honza nevydržel a dal malýho večer do postýlky.Stál u něj hladil ho,popřál dobrou noc a šel za mnou do kuchyně.Trpěla jsem jako raněný zvíře,když jsem slyšela ten řev.Vydržel dvě hodiny a pak vyčerpáním usnul.Já šla spát do obýváku a Honza spal v ložnici.Když se malý vzbudil na kojení,přinesl mi ho a pak zase odnesl do postýlky.Po dlouhé době jsem se vyspala.Včera jsem se "vrátila"do ložnice.Už dva dny malý ani nepípne,jen si večer chvilku brouká a během půl hodinky spinká.A všichni tři jsme spokojení,že se můžeme v posteli uvolnit a protáhnout.
Přeju všem hezké spaní,ať už s miminkem,nebo bez něj.