Jak se tak koukám tak jsou tady samé starší příspěvky to v roce 2006 nemá nikdo problémy s tchýní?Ráda bych si s někým popovídala.Mám totiž šílenou tchýni a ještě šílenejší švagrovou.
Jak to popsat, abych nenudila, koukám že je to hodně podobný a tak se mi docela ulevilo, že v tom nejsem sama, ale samozřejmě to nikomu nepřeju, nepřála bych to totiž ani nejhoršímu nepříteli.
Ta moje tchýně byla ze začátku taková rezervovaná, cítili jsem, že jsem jí moc nesedla, a chtěla asi ukázat, že ona může všechno a tak k nám kdykoliv bez zaklepání vtrhla do pokoje(samozřejmě se vždy trefila do té nejméně vhodné doby, bylo mě trapně, ale jí asi ne).Potom jsme si začali rozumět, měla jsem ji ráda, chodila jsem za ní hodně často, vlastně se stala takovou mojí hodně dobrou kamarádkou.No a teď se to má tak, že jsem se v ní hodně zklamala a nejradši bych ji už nikdy neviděla.
A to ani nemluvím o švagrové, ta byla vždycky sobecká a sebestředná, ale teď je naprosto šílená a tchýně taky.Sice mě to mrzí, ale já jsem nabídla všechno co jsem mohla, oni nechtějí přiznat svoji vinu a tak já končím se snahou udobřit se a zavděčit se.Špatná jsem ale samozřejmě jen já, oni nenesou ani smítko viny...Kdyby záleželo na mě tak se na ně vykašlu, ale kvůli manželovi nemůžu to je nejhorší, člověk si sice vybere manžela, ale jeho rodinu už si vybrat nemůže, škoda ne?Kdybych měla rozepisovat o co jde tak z toho snad bude román takovej hořko směšnej, protože to co oni vymyslí-nevymyslí ani v televizi.