Tak to je dost ošklivý dívat se na malý dítě jako na poddanýho.
Já zastávám názor že je to rovnoprávný člen domácnosti jako dospělý, jen má určitá specifika dle věku, takže se na něho nesmí klást zbytečný nároky,a musí mít pohodový dětství ale ani z něho vychovávat skleníkové dítě viz. moje švagrová-v pokoji musí být neustále teplota 30 C, nejdřív ho umyje převařenou vodou-a pak šup s ním do vany(jakej to má smysl teda nevím, ale proti gustu...).
Nikdo cizí na něho nesmí sáhnou či dýchnout-ale zato se na něho musí všichni dívat jak na svatej obrázek a obdivovat, obdivovat a obdarovávat.
Když je ospalej a chce ho vzít do kočárku ven a on řve jak když ho na nože berou tak si s ním nejdřív popláče a samozřejmě pláče i babička-chudinto malá nám se nechce oblýkat, no vydrž milášššku, neplakej a slzičky jim jen kanou.Mám trochu obavy co z něho bude.
O těch prupovídkách při přebalování ani nemluvě-tak se podíváme ńa to naše veličenstvo(má na mysli přirození) no my ho máme tááák veliký, budliky budliky a už ho ta pusinkuje.