Je senza, že konečně vidím "na vlastní oči" chlapa, kterého bere těhotenství. Tvoje skoro žena má fakt štěstí, že se najde mužský, kterého zajímá co se má koupit, co právě teď prožívá jeho žena a jak mimčo roste. Spousta chlapů to vezme tak, jako že tedy na ultrazvuk samozřejmě půjdou, ale jinak se celé těhotenství tváří, jako by se vůbec nic nedělo. Nereagují na rostoucí bříško, nic nečtou atd. V nevolnosti jí můžeš pomoci jen ohleduplností a pomocí v domácnosti. A pak určitě ocení natírání bříška (těla?) krémem, společné poslouchání jak mrně kope, pak taky když nevybouchneš při každé
její změněné náladě. Víš ono je každé těhotenství jiné, takže teď musíte přečkat nevolnost a pak uvidíte :-)))))