Ivo, máš pravdu. Já jsem to neřešila, protože jsem uvěřila "pronástřihové propagandě" - jako že se to dělá jen v opravdu nutných případech a že když už mě nastřihnou, tak je to tak titěrné zranění, že si nejspíš ani nevšimnu a za dva týdny je všecko pěkně zahojené. Byla to chyba.
Už to nenapravím, jediné, co můžu udělat, je varovat všechny, kdo se teprve rozhodují. Tedy vás varuji, nezkušené prvorodičky: Nástřih hráze opravdu není malé zranění. Bolí to jak blázen několik dní v kuse (později už jen když se hýbete) a zahojí se to (pokud máte štěstí a hojí se to dobře) za dva až tři měsíce. A když vás dobře sešili, tak vám zbyde jen tenká jizva, která je ale ještě docela dlouho citlivá na dotek a tak dlouhá, až vám z toho bude běhat mráz po zádech (i když je to jen několik centimetrů, je to na místě, kde každý milimetr nahání strach). Nepochybuji o tom, že natržená hráz je také nepříjemná, ale pochybuji, že nastřižení stojí za to jako prevence.
Takže ještě jednou: Rodit v Rokycanech, ale s pečlivě sestaveným porodním plánem.
Zdraví Bára z Plzně