Magdo,
děkuju za tento článek. Já sama bohužel nekojím, kvůli poporodní depresi - nedokážeš si představit, co se mnou kojení psychicky dělalo. Prostě to nešlo, i když jsem se snažila sebevíc. Všude okolo jsem slyšela, že dítě se musí kojit, jinak jsem odpad všech maminek a mě to ubíjelo (hlavně v šestinedělí). Brala jsem to, jako že jsem selhala a to mi moc nepřidávalo. Naštěstí teď už se na to dívám jinak. Takže ať si Petra říká co chce, ještě jednou díky za článek......
Petruše
PS: Při pití z láhve držím mimčo taky v náručí a užíváme si to obě, ten kontakt tam taky je. Nebo si Petra myslí, že se mimčo krmí v postýlce a mamča stojí z nataženou rukou někde za rohem?:-)