Dášo, souhlas. Můj manžel byl schopný a ochotný se postarat o obě děti od narození stejně jako já, dcerku jsem bohužel moc dlouho nekojila, tak u ní se vším všudy. Koupání je už 7 let z 90% tátova záležitost, nedělalo mu problém k nim v noci vstát, přebalit je, dcerce ohřát láhev a synka mi přinést do postele na kojení. Pravidelně jezdil na procházky s kočárkem, abych si oddechla a nemusela jsem mu o to říkat. Prostě mi řekl, ať připravím mladšího, on oblekl starší a vyrazili. Pomáhá mi se vším, co je třeba, ať je to okolo dětí nebo domácnosti. Zrovna mám na stole kytice 9 růží, kterou mi dnes přinesl - nemám svátek, ani narozeniny, ani žádné výročí. Prostě jen tak.
ALe co se svátkú týče - nejsem pro žádný konkrétní svátek. Přijde mi to takové divné, svátek má být přece každý den. To je pak takové vynucené, teď je den, kdy se máme chovat hezky, nosit květiny, být spermuži a superženy, ale zítra už je normální den, tak to na ničem nezáleží... to já moc neuznávám. Opravdu víc mě potěšila ta kytka dneska než kdybych ji dostala v jeden konkrétní k tomu určený den.