Ahoj všechny přítomné diskutující. Přečetla jsem Magdin článek a protože s ním dost souhlasím (taky jsem při první dceři zažila šok, kdy malá byla po kojení zvážena, sděleno mi, že nic nevypila a na chodbě s provozem jako na Václaváku mne sestra chytla za prs, stiskla a když zjistila, že se vytlačila mini kapička, konstatovala: no jo, prsa to má a mlíko žádný. Napíšeme Feminar, to nestojí za to s TÍMHLE kojit! ), byla jsem dost zvědavá na Vaše reakce.
Překvapilo mne, že
*mnohé nepochopily trochu nadsazený Magdin styl a humor, pro který její články tady milujeme a čteme
*debata se zvrhla na řešení "co dělá správná matka" (komu by toho bylo zde málo, doporučuji debatu o správných a padlých ženách v kapitole "Milování" - podobní iniciátoři!!)
*Prosím vás, vždyť si vezměte nějakou překladovou literaturu (např. mám doma Velkou knihu o matcea dítěti) a zjistíte, že jsou zde hodoceny klady a zápory různých metod (porodů, kojení, oblékání, plenek apod.) a vše je na volbě matky (resp. rodičů) a že o to se např. v "Porodech" jedná. Né,že by jedna metoda byla dobrá a druhá špatná, ale o té svobodě rozhodnutí! A o tom také Magda psala. (Moc dobře o tom vím, mám zážitky z poradny, kdy na mne dr. rok řval každou návštěvu, že nekojím a že jsem pohodlná..... A já měla výčitky, že jsem děti nakojila, ale prostě se mi mléko netvořilo.)
*Magda psala o honu na čarodějnice: každá matka, která nekojí (ať už ji k tomu vede cokoli) je apriori odsouzena. Každá rodina by si přece měla sama rozhodnout o způsobech vedení dětí, stravě, výchově a pod a POKUD SE LIŠÍ OD UZNANÉHO STANDARTU nezaslouží si od ostatních okamžité odsouzení. Snažme se si už uvědomit, že svět není černo-bílý, ale velice pestrobarevný!

PS.Aby nedošlo k mýlce: jsem velkým zastáncem kojení, brala bych ho se všemi jeho nevýhodami i výhodami :-), "kojícím" maminám moc závidím. Mám ze svého nekojení (1. dceru s dokrmem asi 2 týdny, 2. asi 8 týdnů) dodnes blok a výčitky svědomí možná horší právě pro postoj okolí........