Kdybych byla malé miminko a měla jsem rozum a možnost výběru, jaké mamince se mám narodit - jestli Magdě, nebo Petře, určitě bych si vybrala Magdu. Protože bych měla jistotu, že moje maminka bude veselá, vtipná, protože bych věděla, že mě bude milovat a dá mi to nejlepší, čeho bude sama schopna. A to vše že bude probíhat v normálním lidském prostředí, plném lásky, humoru, zdravě prožívaných emocí, s ohledem na omylnost a nedokonalost lidstva a tudíž bych ani já nebyla později vystavována stresu - chovat se přesně podle předem stanoveného řádu, myslet si přesně to, co je mi nalajnováno. Nemusela bych se denodenně dívat na maminku, která by mi sice dávala taky hodně lásky a všeho nejlepšího, ale činila by tak s tragicky zodpovědným výrazem ženy, která své ženství obětovala na oltář mateřství. Jako dítě bych rozhodně chtěla vyrůstat v prostředí, kde se vyskytují normální lidé se svými klady i zápory, se svými úlety a chybami, než v prostředí, kde bude sice vše naprosto dokonalé, ale tak nějak sterilní. Protože bych věděla, že až jednou vyrostu, nebudu muset splňovat nároky své do posledního dechu se obětující matky.
P.S. Petro, ujišťuju tě, že kojení je vhodný námět na fejeton, zrovna tak to může být porod, rozvod, svatební cesta, maturita, víkend na horách, první alkoholový večírek a první návštěva kostela..... :o))))