Milá Petro,
ještě, že mé rozhodnutí začít se s manželem příští léto pokoušet o miminko je nezvratné. Kdybych si přečetla váš příspěvek dříve určitě bych dostala strach a rozhodla bych se si zachovat zdravý rozum namísto stát se matkou -strojem.
Nerozumím jaký je rozdíl mezi emancipovaným upraveným strojem a mateřským strojem ve vašem podání. Co je špatného na tom pokud maminka je upravená a usměvavá? Matka vašeho popisu je podle mého utahaná, uštvaná, ušmudlaná, upatlaná, frustrovaná, nespokojená ženská, která trpí pocity sebeobětování a protože ji nic jiného nezbývá povýší si to vše na svou modlu.
To bych chtěla vidět toho manžela nadšeného z takto "obětavé" manželky a matky.
Trochu mi připomínáte fanatiky některých náboženství, kteří nerozumí smyslu, ale blábolí důležitě své nesmysly do celého světa a kárá všechny kdo těmto blábolům nevěří.
Proboha jestli skutečně to co popisujete je to co doma předvádíte tak musím říct, že jako dítě jsem byla nadšená, že moje maminka mi možná neodměřovala kolik mlíka jsem za den vypila, ale za to se mnou šla později ven jezdit na kole a byla s ní sranda. Jo a moje maminka byla skvělá, krásná, vždycky mi všechno vysvětlila, zpívala mi i když asi falešně, ale hlavně měla mě jako dítě a ne jako stroječek do kterého musíte vložit přesný počet mlíka, kaše, ovoce, marmelády a já nevim čeho ještě aby fungoval. A moje maminka taky nebyla upatlaná ani od marmelády ani čokolády ani ničeho co jste vy popisovala. Moc jí to slušelo a vždycky byla pěkně upravená.
Takovou maminku jsem měla nejradši a jinou bych nechtěla i kdyby pro mě měla jídelníček an celou pětiletku.