Konečně dnes můj muž přeinstaloval PC, tak můžu i já poblahopřát Pappulce k macíčkovi Tomáškovi! Ať jste zdraví a spokojení!!!

Jessa, já jsem se u tvého příspěvku tedy nasmála, ale ono to u vás asi moc k smíchu není, co?

Mně připadá, jako by si náš Tomáš chtěl užít poslední chvíle, kdy jsem tu jen pro něho a jde ve vývoji zpět: musím ho krmit, chodit s ním na nočník (táta ho bere na záchod, tak Tom mi svou potřebu sděluje šeptem, aby ho taťka neslyšel:o)), všude s mámou. Já mu to dopřávám, nevím, jestli dělám dobře, ale nechci, aby se cítil odstrčený už teď. Snažím se mu vysvětlit, že budu potřebovat pomoc od něj, on se těší. Každý den mi vyhrne tričko a mazlí se s "miminkem", pusinkuje mi břicho a říká, že ho má rád. Tak jsem na něj zvědavá, ale mimču je to asi příjemné, pokaždé se jen tak převaluje:-)

Dnes se mi zdálo, že jsem rodila (předčasně), prostě jsem si došla do porodnice, dvakrát jsem si kýchla a mimčo bylo na světě:-))) Pak jsem ho v té nemocnici nemohla najít, nakrmila jsem ho až bůhví kdy, vůbec se mi nelíbilo, bylo malinké a zcvrklé, no hrůza! Už mi z toho šibe teď:-)))


Ivko, díky za mail, ale já jsem se k mailu nemohla dostat, pořád mi to hlásilo nějaké blbiny, takže jsem to přečetla až dnes. I tak díky!