Ahoj, prosím o radu, jelikož jsem už zoufalá. Mám vztah s mužem, kterému je 40let, žije s družkou její dcerou a jejich společným synem 4roky. Na svého syna je přítel hodně fixovaný, nechce ho ztratit, jeden syn mu zemřel když mu bylo týden, tak i možná proto. Vztah s jeho družkou je v troskách už několik let, prý je tam jen kvůli synovi, nespí spolu. Ptám se jestli je možné aby muž miloval takto svoje dítě? Jsme spolu už rok a půl skoro, zatím to vypadalo tak, že když ona ho vyhodila byl u mne, pak se ale zase něco stalo a on se tam vrátil. Chvíli je u mne, chvíli tam, to přeci takhle nejde. Plánuje do budoucna život prý se mnou, chce se mnou být, říká že když je se mnou je nejšťastnější člověk na světě, zároveň ale říká, že když je se mnou tak se mu stýská po klukovi, a když je s nim tak po mně. Chce abych otěhotněla, dvě děti už mám z jednoho manželství, i já bych chtěla s nim budoucnost a mimčo, ale kde mám jistotu, že se tam pak zase po nějaké době nevrátí. Plánovali jsme si že se odstěhujeme za Prahu, koupíme větší byt a budeme konečně žít v klidu a bez stresu. Ona mi píše smsky, takový citovky, a často mně volá, já ji to neberu. Nevím jestli jsem ve svých 33letech tak naivní, nebo mu mám věřit. Je mi snim fakt jinak moc dobře, jen nemám nervy, na to jeho věčné odjíždění, jsem pak samozřejmě naštvaná, jeden týden tvrdí, že už dál nemůže,že je na ní alergickej a pak se tam zase ale vrátí, prý kvůli klukovi. Děkuji za radu a váš názor.
Monika