Taky mi připadá článek v mnohém zvláštní. Tedy sledování monitoru jsem ocenila, můj muž je od přírody soutěživý a tak vždycky nadšeně hlásil rekord :-), což mě spolehlivě rozesmálo a odreagovalo. A popravdě i když jsem neměla epidurál, monitor vždycky zaznamenal ústup kontrakce o malinko dřív než já, takže mě to opravdu povzbuzovalo. V článku ale moc nerozumím tomu, proč nezvládá-li manžel vidět svou ženu trpět, nemá se zúčastnit jen poslední fáze porodu. Nevím, jak pro ostatní, ale v okamžiku, kdy jsem už tlačila a dítě přicházelo na svět, už jsem žádné bolesti nevnímala, ty předchozí fáze byly daleko těžší.