Prdlačky Dagmarjano, nejsi vůbec frustrovaná, jsi normálně rozumná. To se jen ozvala potrefená husa. Nesnáším když se různé diskuze zvrhnou ve vychvalování MÝCH geniálních dětí. Přijde mi to jako taková nemoc rodiny. Už jsem si přečetla miliony příspěvků, jak ten náš/naše v roce, čte a tancuje, zpívá, kaká předpisově - a to sám od sebe- já ho nenutím. Existuje jedna super knížka od nějaké americké autorky, jmenuje se Deník postarší prvorodičky a ta je skvělá. Ta spisovatelka nazvala tyhle matky, co mají suprdupr děti MAMZILLY (odvozeno od Godzilly), což od teď taky používám. Já vím, že každá maminka se chce chlubit, ale trumfovat se tady, místo abychom se podpořily je dost trapné.
Ve výše jmenované knize se jedna MAMZILLA chlubí, že její dítě mělo apgar skore 10 a autorka, která vůbec netuší o čem je řeč, ji chce trumfnout, tak řekne: Heč a ty moje dvojčata měla 11! Takže milé MAMZILLY: Heč, můj syn nic extra neumí, je prostě úplně normální. HEČ!