Katko, u nás je to to samé - i ty lidské řeči. Já mám někdy pocit, že na lidi začnu křičet, aby tu pusu zavřeli a ty blbé řeči si nechali - šestinedělí je náročné období a ty řeči ohledně toho, že bohužel máme dva kluky mě vytáčí do ruda. Vždyť je to jedno jestli je to párek nebo dva kluci nebo dvě holky. Já kluky miluju a nikdy mi na mysl nepřišlo, že bych chtěla "páreček".

Vypravujeme Fildu na dovolenou - manžel ho za chvilku veze - mám malou dušičku - už teď mám na krajíčku - týden jsem bez Fildy ještě nebyla - nemluvě o tom, že je to u nás taky divoké. Hormony mám rozházené - Honzík přes den nespí, chce se nosit, ale na ruce mu je horko - je z toho nervózní a často pláče - na Fildu mám málo času - ten zlobí a poutá pozornost - já na něj křičím víc než je zdrávo - pak mě to mrzí - brečíme oba - takže se mnou cloumá smutek a špatný svědomí - chtěla bych se Filipovi víc věnovat, ale nemám na to čas a mrzí mě to a mám pocit, že ho odstrkuju a momentálně se ho zbavuju na dovolenou - šestinedělí není nic moc období - už aby bylo pryč.

Kluci jsou už pryč - nevím jestli ještě usnu - letí v 5 a já teď budu trnout co uši - dr. mě moc nepotěšila - včera při kontrole mi řekla, že by se měl po zánětu středouší letadlu vyhnout obloukem. Snad let přežije ve zdraví - protože jestli ne a něco se mu s ušima stane, tak hodně dlouho z výčitek nevylezu :o(((