Odpovídám na váš příspěvek o enůréze. Mám devítiletou holčičku a stále se mi počůrává. Mohu říci, že je to už posledním roce lepší. Předtím se mi Hanička počůrávala i čtyřikrát za noc, takže rady jako musíš jí v noci budit vůbec nešly uplatnit, protože já jsem byla zničená a malá byla také nevyspalá. Tak jsme stále používaly plenky. Asi tak před rokem mi sama řekla, že už nemám další plenky kupovat, že to budeme zkoušet. Zůstalo u toho zkoušení, i když těch suchých nocí bylo, že by se daly spočítat na prstech ruky. Zkoušela jsem jí také nedávat jí pít večer, ale bylo to tramatizující jak pro mne tak pro ni. Podle mne je to nesmysl právě u enuretických dětí, protože mají porušený příjem tekutin. Myslím to v tom smyslu, že musí pít po celý den po troškách a ne se napít dopředu. Mám to také u dcerky vypozorované, že to skutečně může souviset s neurologickým vyzráním organismu a také stresové prostředí jako je škola a následně pak družina, pozdní příchod domů a jakoby dohánění přívodu tekutin do organismu až doma po uvolnění. Mnohem lepší noci jsou o víkendových dnech, kdy může pít kdy chce a já jí to často připomínám. Odnaučili jí pít ve školce /vždy, když jsem pro ni přišla měla hroznou žízěň/ a tam také zažila několik strachů z usnutí a následné mokré příhody. Několikrát byly na ní učitelky jako "kvalifikované pedagožky" velmi nepříjemné a situaci evidentně vůči dítěti nezvládly. Došlo to tak daleko, že malá plakala, že tam nechce spinkat, protože se bojí, že se počůrá a zase jí budou přede všema nadávat! Já jsem se také počůrávala, ale mne to přešlo asi po první třídě, moje sestra se také počůrávala a také jí to samo přešlo. Takže věřím a těším se až to samo přestane. Malou jsem vyšetřit nenechala, bojujeme s tím samy. Dana