Na tohle téma mi nedá a musím reagovat. Odsoudit rodiče, kteří se rozhodnou nepřivést na svět postižené dítě mohou jen ti, kteří se s takovým problémem nesetkali. Já sama mám 4 zdravé děti a dokonce na cestě páté miminko. Minulý týden jsem prodělala krevní testy a čekám na výsledek i když vím, že mě stejně amniocentéza nemine. Byla jsem na ní už 4x. A kdyby mi vyšel špatný výsledek tak vím jistě, že bych vůbec neuvažovala o tom si takové děťátko nechat. Jsem krutá?? myslím, že ne.Mám totiž mentálně postiženého brášku a ještě zdravou sestru. bráška je nejstarší a dodnes obdivuju naše rodiče, že v době, kdy ještě nebyly skoro žádné možnosti jak zjistit, jestli není další miminko postižené, se rozhodli mít další dvě děti. Svého brášku miluju celým svým srdcem, tak jako naše celá rodina a hlavně moje rodiče, kteří mu obětovali celý svůj život. Neměli to celý život lehké a to je můj bráška na tom ještě ,,dobře" . Nají se, dojde si na WC, ale to je všechno...v jeho 37 letech je plně závislý na rodičích a oni vlastně na něm. Kdo neprožil život vedle postiženého člověka, nemůže pochopit, co to dá lásky a obětování... a tohle každej neumí a někdy si ani nemůže dovolit.