Mila Petro,

ze vsech povidanich o Vasem Tomaskovi, ktere jsi psala tady na Rodinu, mam dojem, ze absolutne nejsi nezodpovedna mama. Naopak, Tomik je pro Tebe a manzela vsim a staras se o nej, jak nejlepe umis. Rikam si, ze mozna proto si ted tolik vycitas tu nestastnou prihodu s jmelim. Protoze jsi delala opravdu maximum a najedou i to maximum bylo malo.
Myslim si, za kazda z nas si tim prosla, a nejednou. A nakonec ani tolik nezalezi, jestli to konci vyplachem zaludku, naplasti na cele a nebo jen poradne roztresenymi koleny. Clovek si muze donekonecna opakovat:"Proc ja jen neudelala to a to...." a neni nam to nic platne.
Nejdulezitejsi je, ze Vase prihoda mela stastny konec.Verim tomu, ze Tomik si uz na pobyt v nemocnici nevzpomene. Tobe se na to nepovede zapomenout nikdy, ale casem to bude bolet mene a vycitky budou mensi. Vubec to, ze jsi nasla odvahu o tom napsat, svedci o tom, ze to tak uz je.

Hodne stesti.

Katka