Ijko, u nás to bylo přesně totéž. Šla jsem se synem k logopedce, když mu byly necelé čtyři roky a ta nás hned pochválila jak je fajn, že jsme přišli včas. Jak mi tenkrát říkala - hlásky "t" a "d" jsou pro děti prý jedny z nejsnadnějších (nebo lépe řečeno - měly by být). A taky mi vysvětlila, že když se to doteď nenaučil sám, tak už na to těžko přijde bez pomoci. Chodili jsme k paní logopedce každých čtrnáct dnů a protože byla spousta času (dva roky před školou), tak všechno probíhalo v naprostém klídku a v pohodě. Do nějakých dvou - tří měsíců zvládl "t", krátce na to "d" (prostě už věděl jak na to), pak jsme začali trénovat "l" a jakmile se naučil i to, zbývalo jen "r" a "ř". V září půjde syn do první třídy a už jen pilujeme a zdokonalujeme. Když slyším mnohé jeho vrstevníky, tak se tetelím blahem, jak jsme na tom dobře a jak jsme to hezky zvládli.

Takže moje rada, pokud o ni stojíš - zbytečně bych to neodkládala. Jen se ale připrav na to, že návštěvy logopedie samozřejmě samy o sobě nestačí. Paní logopedka nám krásně vysvětlila, jak na to a co a jak trénovat - a chce to opravdu každodenní poctivý trénink doma. Když potom ale vidíš za čas ty výsledky, tak si řekneš, že to za to určitě stálo.

Přeju hodně štěstí.