Jsem tady z Vás asi nejstarší, tak mohu přispět do debaty vzpomínkou na "tehdy" a "nedávno". Sama jsem jako dítě chodila na počátku 60.let na logo se špatným r a ř. byla to muka, logoped nerudný dědek a nikam to nevedlo. Ráčkuji celý život a občas jsem z toho měla, hlavně v mladším věku, mindráky .Živím se totiž jako průvodkyně a tlumočnice. Situace pro mého syna byla komplikovaná tím, že do svých 7 let žil se mnou v cizině a češtinu slyšel pouze ode mne a z videokazet, posílaných babičkou z Čech. Vrátili jsme do sem, když měl začít chodit do 1.tř. Říkal špatně pouze ř, ale nechtěla jsem, aby mi někdy později vyčítal, že jsem něco zanedbala a tak jsme začali chodit na logopedii do Žitné. Logopedka výborná, metody také, jen to mělo tu vadu, že jsem s ním nemohla doma cvičit, protože by ode mne slyšel stále špatnou výslovnost. Logopedka byla tak vynalézavá, že mi některá cvičení nahrála na kazetu a tak jsme každý den chvilku se synem seděli a poslouchali a opakovali. Úspěch se dostavil po ca. 5 měsících, u syna stoprocentní, u mne alespoń malý. Proto bych doporučovala - nebýt flegmatik a nic neodsunovat na později s tím , že se "to" spraví samo. Všem s podobnými problémy držím palce.