Aisi, tohle velmi dobře znám. Možná i proto se mi vždy líp vycházelo s tchýní, protože ta mě poznala až jako dospělou svéprávnou osobu, kdežto pro moji maminku budu nadosmrti malé děcko :-)
Metoda, kterou jsem zvolila já, a která se mi osvědčila: Občas pozvu mamku do cukrárny, na kafčo, na večeři. Tím nemyslím domů, to je jiná kapitola...jdeme si spolu někam sednout. Platím to samozřejmě já. Nevěřila bys, jak takové maličkosti pomůžou maminkám, které jsou v srdci dobré a chtějí svému dítěti jen to nejlepší, uvědomit si, že ta jejich holčička už není malá a že už třeba i něco dokázala (přinejmenším vydělat peníze na to, aby ji mohla pozvat na večeři :-))