Myslím, že konkrétní problematika (stravování kojenců a batolat) závisí hodně i na tom, kdy a kde naše maminky vyrůstaly.

Moje maminka měla sestru v roce 1975 a navzdory všem tlakům ji plně kojila celého půl roku, já jsem se narodila o šest let později, a kdyby maminka o mléko po třech měsících nepřišla, byla bych také kojená alespoň půl roku.

Když jsem kojila svého syna, nebyl s mojí "osvícenou" maminkou problém. Chápala moje pohnutky, ovšem moje švagrové byly ze záměru "kojit dítě půl roku plně" úplně vykolejené (v té době měly obě po dvou dětech a oběma bylo 25 let). Jak je mohla osvětová kampaň minout...

Chci tím jen říct, že snaha vysvětlit příbuzným (nejen babičkám), že krupičku, piškotek, čokoládku, arašidové křupky (doplňte si cokoliv chcete) chcete SVÉMU dítěti dávat třeba až od roku, může být někdy opravdu boj s větrnými mlýny.