Milá Lenko,
vodu s citronem miluji a milovala jsem už odmala. Dokonce jím i samotný citron ač to nikdo nikdy doma nedělal a přišlo to všem odporné. Nakonec mi to přestali zakazovat a já ho prostě jedla. Jako ovoce. Občas.
Také si pamatuji, jak jsem vždycky vypadala, když jsme si šli někam ven hrát, mohla jsem mít 3x denně čisté tričko, ale pravda je, že jsem tenkrát měla pár těch oblíbených a nechtěla jsem mít pokaždé jiné. Mamka mě nekompromisně převlékala, ale babička řekla pojď se převléci, já že ne a ona mě nechytla a netahala ze mne triko, prostě mě nechala. Asi jí také přišlo lepší abychom měli pěkné prázdniny, než se trápit nad "trochou špíny". A pak, jak by naše tělo získávalo obranyschopnost, přeci setkáváním s cizorodými látkami.
Rozřízlou nohu jsem měla také občas a světe div se, přes to, že jsem řvala ten den jako tur, další jsem už mazala po svých - a zas bosa. Chodím tak dodnes, akorát ve městě se to moc nehodí. Ani se mi to nikdy nezanítilo.. jak to? Asi jsem měla dobrou obranyschopnost! :-)
Nelam si hlavu a pokud se líbilo prckovi, příště bych ten týden zas zkusila. Nebude to sice přesně dle tvého, ale vítaná změna a dětem je dobré občas dopřát změnu :-))