pro žinču
Je moc hezké,že sis o té nemoci něco přečetla.Doktoři mi o té nemoci ale říkali daleko více,než co se někde píše.Nechci ničí soucit,jak si asi pravděpodobně myslíš.Napsala jsem ten článek možná proto,že jsem hledala trochu pochopení a myslela jsem si,že dokážu najít klid ve své duši.Moc hezky se o tom vám všem píše,ale být v mé kůži,když musíte rozhodnou,zda ano či ne.....jaký by měl život? Myslíte si všichni,že jsem myslela na sebe? Ne!Myslela jsem právě na něj.Vím moc dobře,že to byla nemoc slučitelná se životem,ale kladu si otázku,zda by mi to někdy vyčetl,že je takový jaký je a že žije život jaký žije.....přesto s tím nedokážu žít a nevím zda jsem udělala dobře.
Nechci soucit,děkuji nechci.O to mi tu nešlo.Jen jsem hledala radu,jak se s tím vyrovnat,co jsem to vlastně udělala.
Možná by jsi psala a smýšlela jinak,kdyby to potkalo právě tebe a musela si se rychle rozhodnout.Hledala by jsi soucit?