Chápu že jsi věřící, ale myslím si, že tohle je dost velký alibismus - jít kdysi na potrat, myslet si, že modlením si vyprosíš odpuštění a vše je zapomenuto a hlásat, že jakékoliv ZABITÍ je hřích. Naprosto s tebou nesouhlasím!!! Porodit postižené dítě a "obětovat" mu svůj život je sice chválihidné, ale co by takové dítě (s jakýmkoliv postižením) dělalo, kdyby se tobě a i třeba jeho otci něco stalo a nemohli se o něj starat? Myslíš, že by se o něj postaral Bůh? Obávám se, že ne - asi by mu nedal najíst ani napít. Takové dítě by skončilo v ústavu, kde je závislé na cizí pomoci. Nehledě na to, že narození takového dítěte zatěžuje celou naši společnost - neodsuzuju matky, které si takové dítě nechají - naopak mají můj obdiv, ale člověk si musí uvědomit, že takový člověk nikdy nebude pracovat a žena zůstane doma také, čímž na ně přispíváme všichni - i tak např. musí dojít k tomu, že jsou veřejné sbírky na operace těžce nemocných dětí apod. V žádném případě tady neodsuzuju nikoho s postiženým dítětem (opravdu takové ženy obdivuju - já bych to asi nedokázala), ale odsuzuju názor, že "zabít" postižené dítě je hřích - Danny bude mít výčitky svědomí do konce života a to mi přijde mnohem víc, než si tzv. vymodlit odpuštění od Boha - kdybych měla srovnat Vás dvě - pro Danny mám pochopení, pro tebe ne - ty jsi zabila (tvými slovy) naprosto zdravé dítě, jenom proto, že jsi nedokázala nést důsledky svých činů.