Ahoj Ivo,

ano, to je zajímavé zamyšlení. Mluvili jsme o tom s manželem a manžel říkal, že tak jako tak by to rozhodnutí nechal na ženě. Ač on by třeba to dítě moc chtěl, ženě to dítě změní život více. Je to ale čistě teoretické, manžel v takové situaci nikdy nebyl.

Já kdysi ano a tenkrát ten partner opravdu nechal rozhodnutí na mně. Umím si představit i ženu, která by to tomu partnerovi raději vůbec neřekla a na interupci šla, aniž on by o něčem vůbec věděl.
Zkušenost interupce mám a prostě jsem přesvědčena, že pro žádnou ženu to rozhodnutí není lehké. V podstatě se s tím člověk vyrovnává po celý život.

Mně napadají další alternativy. Třeba když je dítě postižené. Oba partneři se rozhodnou, že si dítě nechají a společně jej budou vychovávat, ale muž to po čase neunese a od rodiny odejde. A co potom? Komu dítě více změnilo život?

Nejsou to vůbec jednoduché otázky. Tady v té diskuzi se to řeší s extrémními emocemi.

Včera jsem pročítala diskuzi o rodičovském příspěvku. Mnoho lidí nadává a zlobí se, ale už málokdo se zamyslí, že vše souvisí se vším. Naprosto mne konsternovaly názory typu : "My chceme rodičák 7600, uberte důchodcům, mají se jak lordi..." Opravdu tragický argument. Opět extrémní emoce. Čistě jen statisticky by mne zajímalo, kolik z těch diskutérů má seniora v LDN a pravidelně si chodí pro jeho důchod.