Vladane, doufám, že mi tím nepodsouváš, že Dany , nebo kteroukoliv jinou ženu, která potrat podstoupila ,odsuzuju. To, že já osobně bych na potrat nešla neznamená, že se angažuju v nějaké lize pro život, nebo jiných příšernostech.
Mám stejný názor, že žena má právo rozhodovat o svém těhotenství. Pokud je dítě zdravé a žena se rozhodne pro interupci, tak to respektuji, ale netleskám, pokud mě chápeš. Je to jen náhoda , že mám dvě kamarádky, které otěhotněly v sedmnácti. Jedna se rozhodla pro potrat, druhá pro to, že si dítě nechá. Myslím si, že obě vzhledem k tomu , jak se jejich životní situace za těch dvanáct let rozvinuly ,udělaly dobře. Nikdy jsem je neposuzovala podle jejich volby , a doufám, že jsem je taky nijak neovlivňovala.
To, co zažila Dany se však dost liší, myslím , že ona ví, že na to právo měla. Jen bych ti chtěla říct, že na začátku tvého příspěvku jsi napsal, že je pro ženu potrat traumatizující zážitek, přičemž na konci už bys to tak traumatizující neviděl a nehrotil to? Protiřečíš si, nebo jsem nepochopila , co jsi tím chtěl říct?