Milá Marie,
narazila jsem na Váš dnešní příspěvek a nedá mi to, abych na něj nereagovala. Moje zkušenosti s vážně nemocnými dětmi jsou, a to snad nepřeháním, asi větší než má naštěstí většina populace. Jakožto člověk, který pobývá na dětském oddělení v nemocnici častěji, než je obvyklé, jsem si všimla, že lékaři nemají rádi rodiče dětí, které snědí něco nepatřičného. Vcelku je chápu, chvilka nepozornosti přivádí zcela zdravé dítě do nemocnice a lékaři proto nemají čas na vážnější případy. Ale na druhou stranu, komu se nikdy nestalo, že dítě v nestřeženém okamžiku si nevzalo nevhodnou hračku, popř. někam nespadlo? A který rodič nebyl v takovémto okamžiku rozrušený? Pokud mohu říci, jakýkoliv projev emocí je brán jako hysterie. Milá Marie, přijde mi, že toto slovo je užíváno příliš často. Pokud vím (já lékařka nejsem), tak hysterie je dosti závažné psychiatrické onemocnění.
A dále, mohla byste mi vysvětlit, proč do rodinné anamnézy, která je tak důležitá, bylo zapsáno úmrtí mého švagra na selhání jater z důvodu narkománie a jaký vliv mělo toto na jaterní onemocnění mé dcery?