Milá Jano,
v první řadě bych Ti chtěla MOC poděkovat nejen za čas, který jsi strávila nad mou odpovědí, ale i za povzbudivá slova. Uvědomila jsem si, že musím být opravdu kosekventní, aby se úspěch dostavil. Pozměnila jsem trochu mou strategii a na Juliena hovořím jen česky. Nechci ho v odpovědích do češtiny tlačit, proto nechávam tomu z jeho strany ještě volný průběh. Občas když chce něco mimořádného (sladkost, na houpačku...)pozlobím ho a nechám ho to řict česky. A ejhle! Ono to funguje. Ono i děti jsou trošku pohodlné a volí cestu nejmenšího odporu. Trpělivost růže přináší....V současné době se i poohlížím, zda existuje nějaký kroužek či školka pro česky hovořící děti nejlépe v Linci. Když uvidí, že jiné děti hovoří také česky, bude mu to připadat přirozené.
Ještě jednou děkuji za Tvou milou odpověd!
S přátelským pozdravem Petra