Ahoj, to "píchnutí" nebolí, je to takový krátký, trochu nepříjemný pocit. Je dobré se uvolnit a nesmíš se hnout (když to píchají). Já se bála, že to bude nějaká děsná bolest a hnu se, tak přišel ještě doktor o kterého jsem se mohla opřít. Zbytečny strach. Zabralo to téměř okamžitě, cítila jsem pak jenom, jak chodí stahy, které na vrcholu slabě bolely. Mohla jsem chodit, akorát za mnou muž musel strkat stojan s kapačkou, což vypadalo komicky:). I bez chození šla poloha měnit libovolně, ale porodit jsem musela vleže a dokopce, ale teď prý už i to odbourali a mají tam polohovací postele. Nejlíp jít si to na vlastní oči prohlédnout.
V porovnání s dvacetihodinovým přirozeným porodem (o SC a jiných vychytávkách nemluvě)bez medikace to byl krásný zážitek. Byla jsem na sále necelé čtyři hodiny, dítě bylo úplně v pořádku, klidné a čilé, dali mi ho na břicho (ale to musíš zdůraznit jako individuální libůstku, normálně to prý nedělají), nádherně pilo a vůbec komunikovalo. To jsem před tím nikdy nezažila, buď nemohlo komunikovat dítě, nebo já.