Argumentovat v této diskusi úspěšnými šesti porody babičky asi není zrovna nejlepší. Pokud už vyvoláváš "ducha historie" podívej se na to i z jiné stránky: kolem porodů se postupně specifikovaly různé profese, tradiční je profese porodní báby, dříve spojená i s léčitelstvím ženských chorob. Dlužno dodat, že profese por. báby byla dřív (stejně jako porod) obestřena tajemstvím a intimitou. Nejsem sice historik, ale pokud vím, tak přítomnost porodní báby byla nutností, zatímco přítomnost lékaře u porodu výsadou, kterou si nemohl dovolit každý. Takže těžko můžeme dnes tvrdit, jak by se naše babičky rozhodly, kdyby měly i jiné možnosti.

A ještě jedna poznámka - k přirozenosti, riziku při porodu, atd. Je zajímavé, že u přírodních národů porod byl a dodnes je (!) ritualizován podobným způsobem jako nemoc (modlitby za rodičku, zažehnávání zlých sil, hygienické rituály, přenášení bolesti na jiný objekt...).

Já si nemyslím, že porod je nemoc. Nemyslím si, že žena nedokáže porodit doma, nemyslím si, že v porodnici se bude vždy cítit dobře. Ale rodit doma považuji za nezodpovědné. I kdyby existovalo jedno jediné procento možných komplikací, které by mohlo ohrozit mně nebo dětátko, bude to pro mně dostatečný důvod, abych rodila tam, kde je pomoc nejblíž. V porodnici.