Mockrát Vám děkuji za Vaší obsáhlou odpověď a tedy děkuji za Váš čas, který jste odpovědi věnovala.
Jedna myšlenka, kterou jste napsala, byla pro mne skutečně novou a hodně mne zaujala. A to, že dcera plače proto, že na její pláč zareaguji stejně rychle jako u syna a tím to bude mít jednodušší. Možná v tom máte pravdu. Děkuji.
Jinak, to s tím vysvětlováním, to znám a skutečně se snažím dělat. Fakt, ale je, že nedůsledně, protože ne vždy je to možné. Když pláče syn, k tomu zvoní telefon, něco vařím a ještě myslím na to, jestli jsem už dnes dala ten sirup, se skutečně těžko něco vysvětluje nebo starší dítě nosí na rukou. To se mi stane, že hrozne zakřičím "Ticho!" A obě děti jsou pak vyplašené a ja hned toho lituju a jsem ze sebe nešťastná, protože vím, že jsem neměla křičet.
V praxi je to všechno těžší.
A to jsem se dneska pohádala se svým tchánem, který mi vyčetl, že mám nevychované a pořád nemocné děti a to je určitě kvůli mne. To mi teda náladu nezvedlo.
Ja vím, že třeba trpělivosti, ale ....

V každém případě děkuji za odpověď.

Anka