Pročetla jsem si pár názorů zde a musím napsat, že snad největší dávku krutosti předvedly stoupenkyně křesťanství. Osočovat ženu, která se nám tady vypisuje ze svého žalu a obrovského pocitu viny je nelidské a udivuje mě to tím více, že takto ostrá slova vycházejí od osob, kterým by mělo být blízké pochopení a odpuštění. Vždyť téma lásky k těm co zhřešili, litují svého činu a následné odpuštění je v biblických příbězích mnohokráte omíláno a vidím, že tato cesta přesto v srdcích věřících příliš nezakořenila. Možná by se dotyčné ostré pisatelky měly méně modlit a více rozjímat nad životem. Pak by snad dokázaly být lidštější a také tolerantnější. A nebo by mohly mít dostatek empatie a taktu, aby raději svůj tvrdý postoj nešťastné matce nevyjevovaly.

Dany, byla před vámi strašlivá volba a vy jste se rozhodla. Neste své rozhodnutí statečně a nelitujte. Trápila byste se i v případě, že byste si své postižené dítě nechala. Starat se o tyto děti je psychicky náročné a navíc nad takovými rodiči visí stále Damoklův meč v podobě vlastní nemoci, stáří a smrti. Starost o to jak dobře se později o dítě někdo postará je určitě jedním ze zásadních problémů těchto lidí. Přeji vám, aby jste si už jen užívala radostí s dětmi, které máte, protože velkou dávku strašné smůly jste si na tomto světě již vybrala. J.