I ja jsem byla s porodem v Krci velmi spokojena, rodila jsem zde v unoru 2000 a v porovnani s prvnim porodem v roce 1995 v Apolinarske to byl obrovsky rozdil, vic nez prijemne prekvapeni.
Krcska porodnice porada moc pekne predporodni kursy, muzete se tam vsechno, co vas o porodnici zajima dovedet predem, vcetne exkurzi, videa o epiduralni analgezii atd..
Sestry, ktere kurs poradaji jsou sympaticke, jednu lekci ma i psycholozka. Doporucuji i pri druhem tehotenstvi, me i manzelovi kurs v mnohem pomohl. Kurs muzete navstevovat, i kdyz chcete rodit jinde.
Dalsi prijemnou zmenou pro me byla prenatalni poradna, po celou dobu, co jsem ji navstevovala (a to jsem i chvili prenasela), tam byl tentyz lekar, mily, slusny, zdvorily, vazne fajn. Pokud zvladnete prijit tam na osmou hodinu, nebudete ani dlouho cekat, pozdeji je to asi o neco horsi. V tehle poradne odpadaji i manipulace s moci na chodbe, nikdo nevyvolava do chodby kolik vazite a pod.
Monitorovani se kona jen kdyz je to z nejakeho duvodu treba (tedy ne pokazde), ordinace je vybavena ultrazvukem. To usetri hodne casu.
Porod jsem absolvovala s epiduralni analgezii, bylo to skvele, muzu vsem uprimne doporucit. V Krci budete sice za tuhle sluzbu platit 3500 korun, ale zato jsou vam anesteziologove k dispozici opravdu kdykoliv. Jsou naprosto profesionalni, sikovni (resp. ten, co se staral o me byl a verim tomu, ze i ti druzi dva jsou) a lidsky velmi mily. Zavadeni epiduralni analgezie vubec neboli, je to jen kraticky, trochu neprijemny pocit. Nic vam neochrne, muzete normalne chodit, akorat za vami musi nekdo nosit stojan s kapackou, kterou vam daji.
Kontrakce jsem vnimala zretelne, na vrcholu slabe bolestive. Citila jsem uplne normalne jak porod postupuje, nebyla jsem ani omamena ani netecna, ani bez vule se aktivne podilet.
Do telocvicny vas s epiduralem nepusti, ale to mi nevadilo, mela jsem dlouhy porod a jeho vetsi cast jsem prochodila a procvicila doma. Takze jsem uvitala, ze se muzu v klidu soustredit na to, co se se mnou delo a hlavne na to, co ma prijit.Anesteziolog se o nas staral po celou dobu, co jsme byli na sale, povidal si s nami, chvalil a povzbuzoval.
Porodit v polosede (jak jsem chtela) me nenechali, kdyz doslo k akci, lekar pravil:"tak ted uz vam to musime sklopit" a sklopil mi zada a vysrouboval zadek nahoru... Nakonec mi to ale nevadilo, protoze tlaceni v leze na zadech bez opory jsme trenovaly na tehotenskem telocviku (a ja pak silne motivovana vzpominkami na prvni porod, ktery byl presne takovy, jak ho popisuje jedna maminka v rubrice o vinohradske porodnici, temer denne doma). Takze jsem to nakonec -verte neverte- zvladla na jednu kontrakci. Porod proti gravitaci je tedy skutecne po predchozim vydatnem treningu mozny, ale proc je to pro porodniky tak dulezite, dodnes nechapu.
Jinak byl lekar porodnik voc hodny a mily, stejne tak i dve sestry, ktere se o me staraly.
Po porodu mi detatko hned dali na bricho (musite dopredu rict, ze to chcete, protoze zeny to pry vetsinou nechteji?!), sestra mi pomohla s prilozenim. Mimnko se rychle uklidnilo a krasne pilo. Bylo to nadherne, doposud asi muj nejkrasnejsi zazitek. Az pak se vazilo a merilo, spolecne s tatinkem. Celkove jsme s mimnkem na sale stravili asi hodinu, pak nam ho, bohuzel necekane odnesli, ale za dalsi hodinu uz jsme byli v pokoji a detatko nam hned zase dali. Dnes si myslim, ze kdybychom nasli v rozhodujici chvili odvahu rict "nedame", tak ze nam ho nechali po celou dobu.
Pobyt na sestinedeli byl vesmes velmi prijemny, kromne toho jiz citovaneho jidla a horka, ale kdyz to porovnam s Apolinarskou v r. 1995, byla ta strava vyzivna, chutna a v omracujicich mnozstvich.
Detske i zenske sestry byly skvele, hodne, ochotne, na kazdeho meli vzdy cas. Detske sestry jsou zde navic naprosto profesionalni a jednotne co se tyce kojeni, venuji se kazde mame zvlast a kdyz je potreba, pomohou pri kazdem prilozeni. Nevtiraji se a pritom dokazi prijit vzdy kdyz je potreba. Kojim bez problemu do ted a doufam, ze jeste dlouho budu.
Za celou dobu pobytu v porodnici jsem zde nezazila jedinou ponizujici situaci, hrube nebo netaktni jednani ze strany pesonalu. Jsem jim vdecna, pomohli mi zahojit sramy utrzene pri prvnim porodu v Apolinarske. Nevim, proc ma Krc tak malo publicity, je to misto, kde se muzete presvedcit, ze i v Praze uz se pomery v porodnicich meni k lepsimu. Drzim jim palce a navrhuju vsem mamam, co tam byly spokojene, at se sem taky ozvou, aby mela Krc trochu reklamy.
Předchozí