Milá Magdo, tvé zápisky ze života čtu na Rodině vždy jako první, protože vždy zahřejí na duši a pobaví zároveň. Nepřemýšlelas někdy o tom, že bys něco podobného vydala i knižně? Vím, že sepsat něco tak, aby s tím byl člověk spokojen a poté to protlačit nakladateli, dá obrovskou fušku, ale tobě by se to rozhodně mohlo podařit. A úplně neznámá také nejsi, mezi čtenářkami Rodiny jsi určitě pojem. Držím palce. Ahoj Monika.