Ahoj chci jen napsat, že jsem patřila mezi ty, kteří by do porodnice v Motole po prostudování všech článků zde na rodině ,nikdy rodit nešla. Byť to mám z bydliště cca 15 minut. Vymýšlela jsem si Vrchlabí, Neratovice, HOřovice, nakonec jsem chodila do Podolí na ultrazvuky, a když jsem se tam chtěla přihlásit do prenatální poradny, bylo mi řečeno, že jsem se měla zaregistrovat před půl rokem, a že teda si mám hledat něco jiného.. Nakonec jsem se rozhodla pro Motol, měla jsem to blízko do poraden, a když mi pak praskla plodovka, byla jsem ráda. Rodila jsem malého 30 hodin, do dnes nevím, jestli bych někde rodila kratší dobu, nikdo se mi tam pořádně nevěnoval, samozřejmě že chodila sestra v intervalu ccc 30 minut zkontrolovat situaci, jenže nebyla to aktivní pomoc, nechali mě v tom plácat. Navíc hned od začátku se mnou nemohl být ani manžel. Přijeli jsme tam před půlnocí, řekli mi,že si mě tam nechaj, ale manžel musí jet domů, že se mnou nemůže být na pokoji, kde odpočívají jiné rodičky. A že ho zavolám až půjdu na klystýr. No takže jsem manžela neviděla 20 hodin. Pak když jsem ho mohla zavolat, tak byl jedinný kdo mi pomáhal ze sprchy, na WC, na židli atd. Vím , že sestra říkala, že tu noc nás rodí asi 15 a že už nemají místo, tak se bude rodit i na hekárně. Měli fofry, ale já byla v tu chvíli ráda, že tam mám manžela.
No malej se narodil po 30 hodinách, hned ho odnesli, nedýchal. Apgár 6-9-10. Byl to pro něj těžkej porod a nevím, proč mě nevzali císařem (dle jednoho dr. jsem se později dozvěděla, (koukal do systému ), že malej se jim dost často sttrácel na ozvách),no ale díky těmto komplikacím , začal malej po porodu křečovat. dodnes bereme antiepileptika.....
Jinak na druhou stranu, my využili dětskou JIP, kde jsme si pobili další 3 týdny, a ta péče, tam byla fakt na úrovni....Byla jsem pakk ráda, že všechny ty přístroje a specialisté byli hned po ruce, a že mi ho neodváželi někam jinam. Takže nevím, možná až bude druhý mimčo na cestě budu váhat zda znova do Motola, ale na druhou stranu, pocit, že když se něco děje s miminkem, a vy víte, že tam na to mají hned všechyn možné vyšetřovací a zobrazovací techniky, je silnější.
Ještě k odd. šestinedělí. Narazila jsem tam na 2 nepříjemné sestry. Jedna se chovala jako chlap a byl z ní cítit z rukou cigaretový kouř. což mi vadilo, když šahala na mimčo, a to pak načichlo. Ta druhá mi pro změnu nechtěla dát na požádání paralen, měla jsem 40 horečku po tom dlouhém porodu, a ona se mě ptala: "jestli nejsem trochu citlivka"? Ale to byli jen dvě a byli starší, jinak ty mladé byli hodné, ale zase neporadili nic s kojením...Ještě že jsem to měla na studovaný a mohla jsem pomoc spolubydlící, které to nešlo a byla v depresi. Nakonec jsme to holky dali dohromady!!!!!